Ještě nedávno byla ekonomika na vrcholu, nezaměstnanost minimální a většina personalistů řešila, jak si zaměstnance udržet.
Příchod pandemie koronaviru Covid-19 mnohým pěkně obrátila život vzhůru nohama a ukázala nám, jak se karty mohou během krátké chvíle nečekaně obrátit. První týdny mnoho lidí přišlo o práci, někteří se museli naučit pracovat z domova a nebo se minimálně dočasně zaměstnat v úplně jiném odvětví. Jak ale bude vypadat situace na trhu práce, až pandemie skončí? A na co se můžeme připravit?
S jistotou neví nikdo, jak přesně nás současné dění ovlivní, ale je téměř jisté, že to nadlouho nebude stejné jako před pandemií. Otázkou zůstává, do jaké míry.
Dopady pandemie
V odvětvích jako je například gastronomie, hotelnictví, hutnictví nebo automobilový průmysl se dá očekávat největší propad. Zde nejspíš nastane i největší propouštění zaměstnanců, ale to se může objevit i s určitou prodlevou až někdy na podzim tohoto roku. Stejně tak budou mít velké potíže drobní podnikatelé a ti, kteří pracují na IČO. Řada těchto lidí se bude muset přeorientovat a změnit své pracovní zaměření.
Dalším negativem z důvodu uzavřených hranic bude nedostatek pracovníků ze zahraničí a to nejspíš ještě dlouho po skončení pandemie. Například velice využívané posily z Ukrajiny a Slovenska, jejichž služby využívaly například stavební firmy, ale i mnoho jiných.
Pozitiva pro zaměstnance
Z pohledu zaměstnavatelů se dá však mluvit i o určitých pozitivech. Doposud firmy čelili tlaku ze strany zaměstnanců ohledně navyšování mezd. Ovšem díky nejisté době by si zaměstnanci mohli více vážit své práce a netlačit tak na zaměstnavatele. Navíc pro personalisty už nebude tak složité najít kvalifikovaného a vhodného zaměstnance. Nezaměstnaných časem přibude a díky tomu se už firmy nebudou o uchazeče prát.
Mezi další výhody můžeme zařadit i zkušenost s prací z domova. Doposud se jednalo spíše o benefit, který si mohli dovolit pouze někteří, protože se firmy obávaly malé kontroly a tudíž nižší produktivity. V nouzovém stavu byl home office pro mnohé první zkušeností a podle posledních průzkumů se ukazuje, že to většina zaměstnanců vnímá jako přínos. Naučili se více pracovat s online nástroji a u některých se dokonce produktivita práce zvýšila. Manažeři více sledovali množství odvedené práce a ne počet “ odsezených” hodin v kanceláři.
Také se snížily náklady na cestování a místo kolikrát zbytečných letů do zahraničí kvůli hodinové schůzce zkrátka stačilo vyzkoušet některý z online přenosů. Věřím, že díky této zkušenosti budeme moderních technologií využívat více a ušetříme ne jen čas a peníze, ale i přírodu.
Nasnadě bude i větší revize potřebnosti zaměstnanců. Firmy budou chtít ušetřit a tak se zřejmě pročistí vzduch zejména v řadách pozic top manažerů. Kromě úspor tak dosáhnou plošších organizačních struktur jako je tomu například u počítačových gigantů Google nebo Apple.
Další proměnou může projít ochrana zdraví zaměstnanců. Přestože již bude po pandemii, zaměstnavatelé budou řešit jak více lidi chránit. Budeme tak potřebovat krizové plány a velkou změnou projde jistě BOZP.
V neposlední řadě se více firem a lidí zaměří na rezervy. Pandemie nám totiž ukázala, jak si ničím nemůžeme být jistí a životy nás všech se nečekaně mohou změnit ze dne na den.
Ale jak se říká: Všechno špatné je pro něco dobré. A v mnohém nás tato zkušenost může posunout kupředu. A bude jen na nás, jak se jí chopíme a co si z ní odneseme.
Článek publikovaný v e-magazínu Moderní HR Manager 4/2020
