Jak myslet pozitivně v nelehké době

Aktualizace: bře 5


Zřejmě se všichni shodneme, že rok 2020 nebyl lehký a jen tak na něj nezapomeneme. A rok 2021 nevyhlíží o moc lépe. Ovšem bez ohledu na jeho vývoj víme, že můžeme změnit k lepšímu pohled na něj. Jak se v době krize nastavit na pozitivní myšlení a vytěžit z daných okolností maximum?

Většina našich předsevzetí do nového roku se v posledních letech točila okolo typických přání: konečně začít pravidelně sportovat, lépe se stravovat, trávit více času s rodinou a přáteli, méně pracovat a tak dále. Letos se zřejmě pro mnohé z nás stala přání tradičnější: abychom byli všichni zdraví, měli práci, svět se vrátil do normálních kolejí a pandemie nás přestala omezovat v ohledech, které jsme považovali za obyčejné. Protože tak běžné věci jako setkávat se s přáteli, zaletět si na dovolenou nebo si jen zajít do restaurace představují alespoň v tuto chvíli nedosažitelný luxus. S blížícím se novým rokem budeme možná bilancovat víc než kdy dříve, sčítat ztráty a zisky. Říká se, že krizové situace tříbí charakter a přátele. Pravdou je, že díky rozdílným názorům a pohledům na současnou situaci mnozí právě o své kamarády a známé přišli. Jak tedy nepropadat chmurám a kráčet rokem 2021 lehčeji? A co udělat pro to, abychom byli navzdory všem okolnostem dlouhodobě spokojení?


Otázka nastavení mysli Dobrá zpráva zní, že bez ohledu na vývoj okolní situace můžeme být skutečně šťastní – jde pouze o nastavení mysli. Spokojenost netkví v životě bez problémů: jedná se o schopnost naučit se jim nepodléhat. Život těžký byl, je a bude. Podíváme-li se do historie, je plná válek, hospodářských krizí i pandemií. A ve vlastním životě jsme se také museli vyrovnávat s různými zdravotními a ekonomickými těžkostmi, odchodem blízkých a tak dále.

Výzkumy ukazují, že dlouhodobou spokojenost z 90% neovlivňuje vnější svět, ale způsob, jakým jej mozek zpracovává. Spojenost představuje naši volbu. Velice zajímavou knihu na dané téma napsal rakouský neurolog a psychiatr Viktor Frankl. Jako zázrakem přežil koncentrační tábory v Terezíně a Osvětimi a hned po návratu domů napsal bestseller A přesto říci životu ano. Píše v něm, že bez ohledu na svět okolo se můžeme v každém okamžiku rozhodnout, jaký postoj zaujmeme: zda budeme negativní, budeme jen nadávat a stěžovat si, a kazit si tak dny i celé měsíce. Nebo se rozhodneme vidět to dobré a situaci se pokusíme využít ve svůj prospěch.


Ukažme si jednoduchý příklad: Asi každý z nás zažil na úřadě nepříjemnou úřednici, která nás stihla během chvilky urazit a ponížit. Tehdy máme možnost zareagovat buď stejně jako ona a nechat si zkazit den, nebo prostě boj nepřijmeme. Necháme její slova jednoduše projít jedním uchem dovnitř a druhým ven, aniž by to v nás zanechalo cokoliv negativního a osob- ního. Anebo zareagujeme, ovšem mnohem lépe, bez urážek, křiku a veškeré negace. Stejně tak je to s naším pohledem do budoucna, zda něco zvládneme, nebo ne. Představme si dva naprosto stejné muže ve věku šedesáti let. Oba bydlí ve stejném městě, mají totožné vzdělání i praxi. A stane se, že přijdou o práci, a musejí si tedy těsně před důchodem najít nové zaměstnání. První z nich bude říkat, že v jeho věku už ho nikdo nezaměstná – a skutečně. Druhý prohlásí, že má řadu zkušeností, které jistě někdo ocení, a práci najde. Jak kdysi řekl Henry Ford: „Jestliže vě- říte, že něco dokážete, nebo jestliže věříte, že ne, pak máte v obou přípa- dech pravdu.


Přeprogramujte si mozek Volba našich reakcí spočívá v návyku. Mozek funguje jako sval a lze ho trénovat. Jako první nám nabídne vždy v minulosti používanou a opakovanou cestu. Pokud jsme na určité situace zvyklí zareagovat nějakým způsobem, automaticky budeme reagovat stejně při každé další. Mozek situaci vyhodnotí a vydá se již vyšlapanou cestičkou. My ji však můžeme změnit a mozek přeprogramovat. Neurony mají schopnost vytvářet nová spojení při opakovaném používání. Vydržíme-li tedy svůj mozek, a tudíž i vlastní reakci na situaci trénovat, můžeme své naučené reakce změnit a v negativních situacích vidět i to pozitivní. Zároveň můžeme svoji mysl přimět být více v přítomnosti, tady a teď. Není nic horšího než tvrzení tipu: „Budu spokojený až... Až dokončím školu. Až budu mít nové auto. Až budu na manažerské pozici. Až skončí pandemie...“ A tak dále a tak dále. Další velmi dobrou pomůcku pro pozitivnější přístup představuje lístek vděčnosti. Pomohl výrazně snížit počet depresí i sebevražd, návod na jeho použití je při tom jednoduchý: stačí si každý den zapsat či alespoň říci tři věci, za něž jste vděční nebo které vás potěšily – například zdravá rodina, střecha nad hlavou nebo obyčejné pohlazení od dcery či partnera. Z denních zápisků by se však měl stát dlouhodobý zvyk a neměli byste ani jeden den vynechat. Doporučuji začít hned ráno, váš den pak bude lepší od začátku. Uvidíte, že již po 21 dnech zaznamenáte změny a váš zvyk se stane automatickým.



TIP: Představte si, že by vaším snem bylo zdolat Everest. Dosáhli byste stejného uspokojení, kdyby vás na vrchol vynesl vrtulník? Nejspíš ne. Protože pravé štěstí tkví v cestě nahoru, nikoliv v samotném vrcholu.


Smysl života K dalším aspektům spokojenosti patří smysl života, přičemž náš život má takový smysl, jaký mu sami dáme. Lidé, kteří jej nalezli a vědomě za ním šli, se dožívají mnohem vyššího věku a těší se pevnějšímu zdraví. Názorný příklad nabízejí obyvatelé japonského ostrova Okinawa: s rekordním globálním průměrem žijí o deset let déle než lidé na západě světa. Vědci původně spatřovali příčinu v tom, že místní lidé jedí hodně zdravě a mají krásné a čisté pláže. Nakonec ovšem dospěli k závěru, že jeden z hlavních důvodů jejich dlouhověkosti a výrazně lepšího zdraví tkví v celoživotním hledání poslání a smyslu existence. Tito lidé vůbec nevědí, co je důchod, a pracují celoživotně. Snaží se zapojit do společnosti a někomu pomáhat nebo být užiteční. Součást jejich filozofie tvoří hledání vlastních silných stránek, jejich dlouhodobé zdokonalování a následné využití v práci. Poznat své silné stránky a „zvědomit“ si je představuje jednu z podstat spokojeného zaměstnání. Zároveň se Okinawané snaží dělat to, co jim přináší pozitivní emoce, ať už jde o sport, nebo četbu dobré knížky. Ale nejdůležitějším aspektem zůstává právě smysl – tedy dělat to, co má podle našeho přesvědčení nějaký význam. A přitom se může jednat o pouhé drobnosti.

Změna přístupu vyžaduje dostatek odvahy. Ale pokud nezačneme, nic se nezmění. Teprve když se postavíme čelem tomu, čeho se bojíme, učiníme první krok k úspěchu.



Nečekejme, až... Vidíme, že svůj vnitřní svět můžeme opravdu změnit. Využijme současnou situaci ve vlastní prospěch. Naučme se hledat spíše pozitiva, ne si jen stěžovat. Využijme čas k něčemu, co jsme dlouho odkládali. Kolikrát už jsme si řekli: „Až bude čas, budu dělat to, co mě baví.“ Až bude čas napsat knihu, změnit práci, naučit se malovat... Nečekejme na „až“. Všichni můžeme změnit své uvažování a vycvičit mozek tak, aby pracoval v náš prospěch, bez ohledu na okolnosti a vnější svět. Dalajláma kdysi řekl: „Když si člověk uchová k životu kladný vztah, může být šťastný i v těch nejnepříznivějších podmínkách.“


#pozitivnimysl

#nastavenimysli

#jakmysletpozitivne



Článek publikovaný v časopise Statutární zástupce firmy 12/2020





4 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

© 2018 EMPREGO. VYTVOŘENO S WIX.COM

Kateřina Nechanická   |   katerina@emprego.cz   |   720 752 879